Nakolice 1. běh

Publikováno: 28.10.2026

Téma:

Příběhy Nakolického lesa

Rok:

2026

Vedoucí tábora:

Váša Šimánek

Oddíly:

1. Skauti, 2. Vlčí smečka, 3. Klobouk dolu, 4. NBI - Nakolický úřad pro vyšetřování, 5. Zděňci, 6. Záhady s.r.o

Nakotriko:

Letošní první běh letního dětského tábora v Nakolicích se nesl ve znamení Příběhů Nakolického lesa. Děti se již na nástupišti vlakového nádraží proměnily v badatele, kteří pátrali po ztracených stopách, svědectvích a záhadách ukrytých v hlubokých lesích. Jenže jak dny postupně ubíhaly, všem začalo být jasné, že nejde jen o příběhy dávno zapomenuté. Každý den přibývaly nové. Ty, které vznikaly mezi námi.

První stránky těchto nových příběhů se začaly psát už ve chvíli, kdy jsme si vybalili batohy a zabydleli se ve stanech. Pro některé to byly okamžiky plné nových zkušeností. První tábor, první seznamování i první noc mimo domov. Ti zkušenější se naopak vraceli na místo, které už dobře znali.

Ať už jsme byli na začátku úplnými nováčky, nebo ostřílenými mazáky, brzy jsme táhli za jeden provaz. Jen díky spolupráci se nám dařilo získávat indicie, skládat jednotlivé střípky dohromady a postupně odhalovat příběhy, které Nakolický les po dlouhá léta ukrýval.

Všech šest oddílů se tak sešlo nad mapou Nakolického lesa a vydalo se na společné bádání. Skauti, Vlčí smečka, Klobouk dolů, NBI (Nakolický úřad pro vyšetřování), Zděnci i Záhady s. r. o. plnili jednotlivé úkoly, sbírali indicie a krok za krokem doplňovali Knihu nakolických příběhů.

Každý den přinesl novou záhadu, nové stopy i další úkoly. Svou trpělivost jsme prověřili při spoustě her, například během celotáborové etapové hry Země je láva, obohatili se o nové znalosti a dovednosti při přípravě na branný závod, svezli se Nakolickou hromadnou dopravou a zavítali do Nakolické školky, kde jsme s úsměvem zjišťovali, jak vypadali naši vedoucí, když byli ještě menší než my.

Síly jsme poměřili při závodech na lodích, ale také jsme ukázali, že když je potřeba, dokážeme táhnout za jeden provaz. Společnými silami jsme dobyli nakolickou pevnost a nechyběl ani tradiční pěší výlet do Nových Hradů, který prověřil naši vytrvalost.

Každé dobrodružství vyžaduje odvahu. Tu jsme neprokazovali jen při stezce odvahy, ale i při každé výzvě, kterou pro nás tábor připravil. Ať už šlo o překonání vlastních obav, podporu kamaráda nebo odhodlání nevzdat se, každý z nás měl možnost zjistit, že dokáže víc, než si na začátku myslel.

Mezi náročným pátráním samozřejmě přišel čas i na odpočinek, koupání a chvíle, kdy nebylo potřeba řešit žádnou záhadu. Stačilo si užít léto. Když se setmělo, sešli jsme se u táboráku, kde se rozezněly kytary a my jsme si byli zase o něco blíž. Ať už se večer nesl ve znamení Orin-džin-džin nebo Stánků, obojí doprovázel smích, zpěv a atmosféra, na kterou se nezapomíná.

V rámci jedné z celotáborových etapových her jsme si ověřili i to, jak zkušení táborníci jsme. Vyzkoušeli jsme si, jak rychle postavíme stan, jak dokážeme rozdělat oheň za pomoci křesadla a co všechno dokážeme sbalit do batohu. Ať už je to spacák, karimatka, ešus nebo holínky, došli jsme k závěru, že to nejdůležitější zůstává mimo batoh. Jsou to nová přátelství, společné vtípky, kterým rozumí jen oddíl, pocit, že člověk někam patří, nebo vzpomínky na les, který se stal domovem.

Jsou místa, která nedokážeme nikdy opustit. Jsou to místa, která nás neustále oslovují. Hovoří s námi řečí dobrodružství a zážitků, které jsme si prožili. Každý strom, každý kousek kamene, každé stéblo trávy i voda v rybníce nám připomínají kamarády, se kterými jsme tam prožili mnoho hezkých chvil. Takovým místem jsou Nakolice! A pak si člověk vybaví večer. Rozezní se kytary. Přivřeme oči a volná místa na lavicích kolem stolu v duchu zaplníme těmi, se kterými jsme zde sedávali nejraději…

Teď nechme oči otevřené, objevujme nové cesty, sbírejme zajímavé příběhy, neztrácejme chuť hledat pravdu, stejně jako jsme ji hledali tady v Nakolickém lese.

A kdo ví… třeba se příští rok znovu sejdeme, otevřeme Knihu nakolických příběhů a společně dopíšeme další kapitoly.

Za nakolický tým 1. běhu Pavlína Fenclová