Nakolice 1. běh

Publikováno: 03.09.2025

Téma:

Pokémoni

Rok:

2025

Vedoucí tábora:

Váša Šimánek

Oddíly:

1. Squirtlova banda, 2. Oddíl pod kořenem, 3. Flamíci, 4. Šutráci, 5. Namydlenej blesk, 6. Psychouši

Nakotriko:

Odzvonilo poslední školní zvonění, a to znamená jediné – utíkat za mamkou a zkontrolovat, jestli mi sbalila všechny věci na tábor. 30. června jsme plní radosti a nadšení vyrazili na vlakové nádraží v Borovanech, zvědaví, co nás letos čeká.

Už z dálky byla vidět registrace u toho nejvyššího – profesora Oaka! Ještě než jsme vyrazili do našeho táborového oblázkového městečka, byli jsme rozděleni do šesti skupin. Každá z nich nesla živelné vlastnosti – vodní, travní, ohnivé, zemní, elektrické a psychické.

V tu chvíli jsme se dozvěděli, že nás čeká dvanáct dní v roli opravdových pokémoních trenérů – budeme Pokémony sbírat, plnit výzvy, a hlavně to nejdůležitější: postavíme se Rakeťákům, kteří proti nám chystali pořádnou neplechu.

Celým táborem byla propletena velká celotáborová hra. Naše trenérské týmy vyrážely z Oblázkového městečka na dobrodružnou cestu po mapě, kde sbíraly odznaky z nejrůznějších arén. Čekaly je soutěže, souboje a karetní duely s Rakeťáky, kteří se samozřejmě snažili všem zkomplikovat cestu k vítězství.

Každý den přinášel nové výzvy a šanci získat tahy po mapě nebo vzácné speciální arény.  Své síly jsme poměřovali v napínavé karetní hře, kde nešlo jen o štěstí, ale záleželo to i na taktice a znalosti živlů. I naši nejmenší účastníci mohli zamíchat kartami celý vývoj hry, a to doslova – bojovali v soutěžích o speciální karty, které celý vývoj hry mohly obrátit naruby.

Cíl byl jasný – získat co nejvíce odznaků v jednotlivých arénách, než odbije poslední táborový den, a stát se právoplatným vládcem ostrova Pokémonů.

A ptáte se, kdo že to vlastně bojoval o nadvládu nad ostrovem? Bylo nás šest trenérských týmů, každý jedinečný svým živlem i povahou: Squirtlova banda, Oddíl pod kořenem, Flamíci, Šutráci, Namydlenej blesk a Psychouši. Každý tým měl svou barvu, vlajku i sílu živlu – a mezi námi, rivalita byla pořádně napínavá!

Každý den byl jiný a nikdy jsme dopředu netušili, co nás čeká. Jedno jsme ale věděli jistě. Jakmile zazněla pokémoní písnička „Já chtěl bych být ten nejlepší, jak nikdo přede mnou…“, byl nejvyšší čas otevřít oči a vyrazit vstříc dalšímu dobrodružství. Ráno nás obvykle přivítala rozcvička – někdy svižná a energická, jindy záludně vtipná. Po snídani jsme se vrhli do dalších částí celotáborové hry.

Soutěžili jsme například ve hře Pole travních Pokémonů, kde jsme trénovali nejen trpělivost, ale i kreativitu. Zkusit pantomimicky předvést travního Pokémona, když jich většina vypadá skoro stejně, nebyl vůbec lehký úkol!

Bojovali jsme o trůn krále živlů, snažili se projít záludné Pokébludiště, ulovit co nejvíce Pokémonů, porazit ostatní oddíly v Pokéballu, luštili vzkazy od tajemných Unownů a zvládli spoustu dalších napínavých her plných týmové spolupráce, logiky a pohybu.

Nezapomněli jsme ani na táborové klasiky jako braňák, vybíjenou a samozřejmě stezku odvahy. A i když nám počasí občas házelo klacky pod nohy, nezalekli jsme se a vyrazili otestovat vodní živel na koupaliště v Horní Stropnici.

A co by to byl za tábor bez zábavy i mimo hřiště a les? Pořádně jsme to odpálili na táborové diskotéce pod blikajícími světýlky. Nechyběly taneční kreace od těch nejmenších po největší, limonáda ani DJ, který se postaral o správnou atmosféru.

Nic z toho bychom nemohli dělat s plným nasazením, kdybychom každý den nedostávali naprosto vynikající jídla. Ať už to byly poctivé polévky jako od babičky, nebo luxusní hamburger v polních podmínkách. Z ešusu to zkrátka chutná ještě líp než z talíře.

Jak se blížil konec tábora, napětí stoupalo. Kdo obsadil nejvíce arén? Kdo bude korunován vládcem ostrova? Při slavnostním nástupu jsme si navzájem pogratulovali, rozdali odměny a čekali na závěrečný táborový oheň, který se každým rokem snaží být vyšší a vyšší. Nikdo neodjížděl poražený – každý z nás byl totiž součástí něčeho výjimečného. Zavzpomínali jsme na všechny zážitky a chvíle, které jsme tu opět společně prožili. V hlavě už nám běžela jediná myšlenka:

Pochytali jste nás všechny, ale nemizíme ze scény. Za rok nás tu máte zase s novým dobrodružstvím.

Volíme si tebe, tebe i vás všechny!

Tak pikaČus příště!

Za 1. běh LDT Nakolice

Pavlína Fenclová