Nakolice 1. běh

Publikováno: 26.09.2024

Téma:

Cesta kolem světa za 12 dní

Rok:

2024

Vedoucí tábora:

Váša Šimánek

Oddíly:

1. Účastníci zájezdu, 2. Kompasové, 3. Pilotři, 4. Kolumbusovi následovníci, 5. Oddíl Emila Holuba

Nakotriko:

V noci 30. června jsme si nastavili budíky, abychom nezaspali odjezd. Plní očekávání a nadšení jsme málem nemohli usnout, protože jsme se těšili na velké dobrodružství, které nás čekalo. Zazvonil budík, vyskočili jsme z postele, popadli spacáky, tašky, svačiny a hurá na nádraží!

Hned po příjezdu jsme zamířili k přepážce na check-in, následně jsme se vydali k odbavení všech zavazadel, prošli jsme bezpečnostní kontrolou a s úlevou, že máme všechny důležité kroky za sebou, nám nezbývalo nic jiného než čekat na hlášení.

„Vážené dámy a vážení pánové, oznamujeme vám, že vlak č. 2024 do nakolické destinace je připraven k nástupu. Prosíme cestující, aby se dostavili k nástupu na palubu, budeme odjíždět.“

A bylo to. Společně jsme seděli ve vlaku a s nadšením jsme si uvědomili, že naše dlouho očekávané dobrodružství právě začíná. Nemohli jsme se dočkat 12 dní plných objevování, kdy společně procestujeme celý svět, poznáme nové kultury a nasbíráme nezapomenutelné zážitky.

Hned po příjezdu jsme si všichni nechali udělat na úřadě svůj cestovní nakolický pas a naše cestování mohlo začít. Rozdělili jsme se do 5 skupin – Účastníci zájezdu, Kompasové, Pilotři, Kolumbusovi následovníci a Oddíl Emila Holuba. Mezi sebou jsme soutěžili, kdo obsadí co nejvíce území po celém světě. Získávání jednotlivých území, ale nebylo jednoduché. Nejdříve jsme museli mít vhodný dopravní prostředek, abychom na místo mohli dorazit a tam na nás čekaly nelehké úkoly.

První kroky nás dovedly do jižní Asie, kde jsme navštívili Nepál a vyzkoušeli jsme si, jaké to je být pravým nepálským Šerpou a otestovali jsme naši trpělivost a síly. Poté jsme nasedli na loď a jeli jsme objevovat zámořské objevy v okolí Španělska. Ve Španělsku jsme nastoupili na letadlo a letěli jsme až do Vietnamu, kde se z nás stali partyzánští bojovníci. Další den jsme se probudili na Novém Zélandu, kde nás čekal volejbalový turnaj a jaká by byla návštěva Nového Zélandu bez toho, aniž bychom nenacvičili tradiční maorský bojový tanec, skrze který jsme ukázali naši bojovnost, sílu a odvahu. Cestovali jsme i časem a ocitli jsme se v Číně, kde každý oddíl postavil svou Velkou čínskou zeď. Navštívili jsme i Itálii, kde jsme uspořádali závody na gondolách, zabojovali jsme si v gladiátorském ringu nebo zahráli netradiční foukaný fotbal. Také jsme zavítali do Afriky, konkrétně do Keni, a poznávali místní divokou faunu.

Abychom si také z tohoto dlouhého a náročného cestování odpočinuli, vydali jsme se koupat do nedalekého Stropnického moře. Zahráli jsme si spoustu her, plácli sebou na pláž a nabrali síly na další cestování.

V průběhu našich cest jsme toho zažili opravdu spoustu. Vyzkoušeli jsme si netradiční sport jménem Dekoball, naučili jsme se základy první pomoci, navštívili místní nakolické kino, setkali jsme se s borovanskými hasiči, kteří nám představili svou práci a požární techniku, zaběhli jsme si již tradiční branný závod, ukázali jsme naši odvahu na stezce a také jsme si zatančili na té doposud největší nakolické diskošce.

Celých 12 dní cestování po celém světě jsme společně na závěr oslavili v poklidu u obrovského táborového ohně.

Říkáte si, jak je možné, že jsme stihli objevit tolik nových míst, zažít mnoho nezapomenutelných dobrodružství, poznat nové kamarády nebo utužit již dlouholetá přátelství? To je kouzlo Nakolic. Užijte si objevování dalších světů a příští rok opět zavítejte do toho našeho…Místa je v něm dost! Tak za rok v Nakolicích, AHOOOJ!

Za nakolický tým Pavlína Fenclová