Publikováno: 04.09.2023
Labyrint
2023
Standa Brůha
1. Architekti, 2. Legomeni, 3. Průzkumníci, 4. Bludišťáci, 5. Gold runners
Všechny labyrinty světa vedou do nakolického ráje
Jak jinak by měl člověk strávit první dva týdny prázdnin než pod stanem v srdci Novohradských hor?
Dlouho očekávaný den 3. července se konečně dostavil a my čekali s taškami a se spacáky v rukách před borovanskou základní školou. Hlavou se nám honilo, co nás čeká. Nadšení bylo natolik velké, až jsme zapomněli na to, že ještě pár dní zpátky se kolem nás točily nějaké školní povinnosti. Čekala nás dlouhá a napínavá cesta a neměli jsme ani nejmenší tušení, jak to bude složité a zapeklité. Naše první kroky nevedly jenom do nakolického ráje, ale náhle jsme se ocitli zamotaní na příštích 12 dní ve spletitém labyrintu. A tak naše dobrodružná výprava chodbami labyrintu mohla začít. Každý labyrint má svého průvodce. Ten náš měl dokonce dva. Každý den nás provázeli cestami labyrintu Kujmemen a Piklemen. Tito správci nakolických chodeb se postarali o to, abychom se v labyrintu zcela neztratili. Proti sobě se utkalo pět oddílů – Architekti, Legomeni, Průzkumníci, Bludišťáci a Gold runners. A jaká byla pravidla? Oddíly si před každým tažením vylosovaly kartu s tajuplným symbolem, který se v chodbách ukrýval. Tento symbol byl jejich cílem a musely si k němu vytvořit cestu sítí chodeb. Aby oddíl došel k cíli, musel postupně měnit chodby labyrintu vsouváním kamenů a postupovat svou figurou. Klíčem k vítězství celotáborové hry byl počet nasbíraných symbolů, které se po získání proměnily v bludišťáky. Oddíl s nejvyšším počtem tak ovládl všechna zákoutí nakolického labyrintu a mohl se postavit na bednu vítězů. Před každou výpravou jsme pokaždé měli plné ešusy vynikajícího jídla od těch nejlepších kuchařek. Z plného ešusu se stal ešus prázdný, z prázdných bříšek se stala bříška plná, a my tak měli spoustu energie na probádávání všech labyrintů a bludišť. Cesta k vítězství ale nebyla jednoduchá. Čekala nás spousta her, při kterých jsme museli ukázat svou rychlost, mrštnost a to, jak se dokážeme proplížit labyrintem, nebo svou nebojácnost při procházení stezky odvahy. Čekalo nás také plížení vražednou jeskyní, kde nám nestačily pouze hbité nohy, ale byla potřeba prokázat, jak umíme ovládat čas. Při hrách jako byla například Magarna nebo Hledání klíčů se projevilo, že síla není všechno a že bludiště nemusíme mít jen fyzicky před sebou, ale že se můžeme ztratit i ve svých hlavách. My ale víme, že díky týmové spolupráci, komunikaci a propojenosti dokážeme táhnout za jeden provaz a všechno společně dokážeme. Aby se nám z těch všech zamotaných cest a teplého počasí nezavařily hlavinky, poprvé jsme se letos vydali na výlet do Horní Stropnice, kde na nás čekalo místní koupaliště. Všechen možný čas jsme trávili čvachtáním ve vodě a na souši nás čekala spousta her – fotbálek, volejbal, balanční deska nebo lukostřelba. Byla to neskutečná paráda! Po dnech plných pestrých aktivit nám v Nakolicích nesměl chybět táborák s kytarou, kde sedíme spolu, šero nás halí a do lesů se rozléhají tóny našeho zpěvu. Jeden z večerů strávených u ohně všechny oddíly ukázaly svou kreativní duši a večerní program převzaly do svých rukou. Měli jsme tak možnost otestovat naše znalosti a zahrát si nakolický kvíz, bylo odvysíláno živé vysílání televizních novin, kde nechyběly krimi zprávy i předpověď počasí. Po zprávách následovala také Kouzelná školka s Michalem a nesměli chybět ani Šmoulové. Poslední den jsme byli plní dojmů a vzpomínek na nezapomenutelné dobrodružství v Nakolicích. Odjíždíme s kupou skvělých zážitků, s novými kamarády, které jsme tady potkali, a už teď se nemůžeme dočkat až společně vyrazíme znovu. Tak pojďte i vy s námi zabloudit příští léto! Tak zas příští rok na začátku prázdnin AHÓÓÓJ!!!
Více také na www.nakolice.cz; http://ldt-nakolice-1beh.rajce.idnes.cz/ a Facebooku „LDT Nakolice I. běh“.
Za 1. běh LDT Nakolice Pavlína Fenclová