Nejlepší letní dětský tábor na jihu Čech. Nakolice 1. běh. Více než 40 let vzpomínek. Tábor založen roku 1970.

Divoký západ

Publikováno: 05.06.2018

Archiv

Přehled roku


Divoký Západ

2015

Stanislav Brůha

1. Walker Texas Avengers, 2. Bambitky ze západu, 3. Daisy Bulls, 4. Fajnšmekři, 5. Moje koně

Divoký západ


Divoký západ v Nakolicích

Prvnímu běhu letního tábora v Nakolicích počasí opět přálo a teploty lámaly rekordy. Bylo proto velmi snadné vcítit se do atmosféry Divokého západu a připadat si jako kovbojové před 200 lety uprostřed Arizony nebo Colorada. Byl objeven nový svět a spolu s ním i bohaté město NakolCity. V jeho blízkosti vyrostlo pět osad obydlených kovboji: Walker Texas Avengers, Bambitky ze západu, Daisy Bulls, Fajnšmekři a Moje koně. Výstavba osad nebyla snadná, neboť pro získání stavebního materiálu museli kovbojové prokázat své schopnosti průzkumem a nalezením útočiště v okolí tábora, vybudováním pece, vytvořením oddílové vlajky a převleků, vymyšlením pokřiku a nakonec zkrocením divokého koně. Kromě kostek pro tvorbu vlastních osad jsme za dobře odvedenou práci dostali i westernové klobouky. Brzy se ukázalo, že cesta z jednotlivých osad do hlavního města NakolCity nás bude všechny stát další úsilí při výstavbě železnice mezi mohutnými skalami a v prériích obývaných Indiány, kteří naši snahu mařili zakládáním ničivých požárů. Soutěžní body a dolary jsme získávali při tradičních hrách, jako jsou Člověče, nezlob se, turnaji ve vybíjené nebo nakolické olympiádě, ze které jsme si navíc odnesli krásné medaile. Samozřejmostí je i branná hra, při níž procvičujeme znalosti Morseovy abecedy, typů ohňů, střelby, šplhu, vázání uzlů a přírody kolem nás vůbec. Novinkou byla hra Dostavník, při které vyvolený kovboj nasedl do kočáru a my se ho snažili co nejrychleji dostat do cíle. Museli jsme ho však bránit vlastními těly před bandity, kteří po nás neustále pálili papírovými koulemi. Když útočníci pobili ostrahu a i pasažéra v kočáře, začala cesta znovu. A věřte, že všechny oddíly kovbojů potřebovaly několik pokusů, aby banditům odolaly a dostaly se do cíle. Další činností, které jsme se letos mohli věnovat poprvé, byla výstavba vodárny. Zadání bylo jednoduché: nádrž vytvořená z přírodních materiálů umístěná jeden metr nad zemí musí alespoň dvě hodiny udržet vodu. Realizace byla náročná. Každá skupina kovbojů zvolila jinou taktiku, a tak za pomoci seker, lopat, nožů a dalšího nářadí vzniklo pět unikátních staveb vytvořených obvykle dřevem, jílem, provazy a trávou. Na konci časového limitu se ukázalo, jak nelehký úkol jsme na sebe vzali – vodu udržely pouze dvě nádrže z pěti. Návštěvní den je jeden z mála, kdy můžeme snadno získat body, a to díky našim rodičům. Stačí, když splní soutěžní podmínku – přijedou v kostýmech. A letos se to u nás kovboji, kovbojkami a jejich bujnými oři jen hemžilo. Společně s nimi jsme se koupali, opékali buřty a pak jsme jim při večerním nástupu předvedli své pokřiky. V jednom méně horkém odpoledni jsme se vydali na výlet na nedaleký ranč Kamínek, kde si každý správný kovboj mohl zatančit na diskotéce, nasytit se místními pokrmy, změřit své síly a kolty se šerifem. Zpět jsme se všichni vraceli v pozdních večerních hodinách.

Oddych jsme si dopřáli při Cinema večeru, při kterém jsme zhlédli samozřejmě westernovku. Pracně vydělané dolary jsme mohli utrácet v místním Nakolshopu nebo při různých soutěžích. Nechyběla ani stezka odvahy, při které jsme se za tmy proplížili hlubokým lesem až k tajnému místu, kde jsme podpisem zpečetili, že dokážeme překonat svůj strach. Všechny aktivity byly střídány koupáním v Nakolickém rybníku a vyjíždkami na lodích, které vyvrcholily závodem. A večer, když se sešeřilo, zaplál táborák, dřevo praskalo, kojoti vyli a hlasité zpěvy trampských písní se linuly místními prériemi. Atmosféra celého tábora byla letos opět výborná. Budeme mít na co vzpomínat, než se zase sejdeme.

Tak zase za rok Ah000j! A kdo bude chtít, může navštívit naše nové webové stránky na adrese: www.nakolice.cz, kde budou již brzy umístěny fotky z letošního tábora.

 

LDT Nakolice I běh